člověk mě nazval létajícím drahokamem, tak určitě chápeš proč. Ale jestli jsi mě neviděl v letu při západu slunce, tak spíš ne. To nevadí. Třeba budeš mít někdy štěstí.
Právě na Jablonecku jsem objevil i Království živé vody. Asi kámo nevíš, že mi od nepaměti říkají „Král rybář”. Vodu miluju a taky ji k přežití potřebuju. V živé vodě totiž žijí ryby. Mám je tuze rád. Člověk vědec prý objevil, že on sám je poskládán z 99 % molekul vody. Prima objev. Matka Příroda to vidí stejně.
Ač mi do člověka nic není, mám totiž svoje radosti, tuším, že i on k přežití potřebuje živou vodu. K vodě patří majáky. Jejich úkolem je svítit a ukazovat směr. Maják člověku dává naději, když se kolem něj všichni čerti žení.
Světla ani Naděje není nikdy dost. Tak mě napadlo najít 12 majáků po Jablonecku (které má úplnou náhodou stejné hranice jako Království živé vody) a nechat u každého z nich, jeden artefakt ke štěstí. Majáky jsem našel a naše ledňáččí artefakty štěstí u nich nechal.
Rád si totiž hraju a hry vymýšlím. Malý i velký člověk si také rád hraje. Ti velcí by určitě hodně chtěli. Jen už jsou děsně dospělí, tedy si to nedovolí.
Přitom hrát si je boží! A propó znáš Malého prince? Ne? Uff. Prostě gugluj. Doporučuji ti si tu krásnou knížku přečíst.
Jestli máš odvahu a máš srdce na správném místě (to nejsou tvoje gatě ani vaše sítě), vydej se putovat po majácích Jablonecka. Věřím, že to své vlastní jedinečné štěstí objevíš. A jak říkáme my ledňáčci:
„Pár křídly mávnutí zvedne i tělo mamutí.”